Peru Peru Zeme Inku - * ekoturistika, adrenalin, privatni tour...

Nove Mesto v pousti

Peruanske mesto v pousti

 

Uvod

 

V Cechach se rika “postavime na zelene louce” u nas v Peru to neni az tak mozne, moc zelenych luk zde nemame. Mesto kteremu se pripravuje jmeno lidovym hlasovanim se pomalu zacina stavet. Stavi se po castech. Jsou zde casti zastavene a obydlene, ale take mista kde pretrvava poust, tech je tam vice. Vetsina pozemku je jiz rozprodana. ¿Kdo to koupil ? Hlavne lide z Arequipy, Limy, take zahranicni spolecnosti, protoze zde prochazi klasicka americka autostrada – Pan Americana a ted nova mezioceanska silnice ktera vede od Atlantickeho oceanu v Brazilii prez Amazonsky destny prales a konci u nas u Ticheho oceanu. Prvni cast mesta se zacala stavet uz pred 20 ti lety kdy se s timto projektem vubec nepocitalo.

Pred 20 lety nekolik odvazlivcu mezi nimi i señor Hugo prijelo do pouste a po dohode s mistni vladou si zakoupili cast poustniho pozemku. Puda je tam vulkanickeho puvodu,  kdyz tam zasadis hrabe a poradne zalevas do tri mesicu vykvetou.

Nejdrive postavily nadrze na vodu a cisternami ji tam nechali navest. Prvni uroda byla teprve po pul roce. Pred satbou prislo nejprve proplachovani pudy a potom teprve samotna satba. Prvni co zde zasadili byla kukurice a papriky Rocoto. V prubehu let tam prislo mnoho dalsich lidi a zacala zde zemedelska vyroba. Vlada zainvestovala a zavedla sem kanaly s horskych rek , ktere do dnes toto uzemi zasobuji uzitkovou a pitnou vodou. .

Samotny napad vystavet zde sobestacne petimilionove mesto prisel teprve pred nekolika lety kdy se uvazovalo rozsirit druhe nejvetsi mesto Peru, Arequipa v nadmorske vysce 2350 mnm, ktere lezi v souteskach cinne sopky Misti – 5825 mnm, vyhasle sopky a ledovce Chachani – 6077 mnm a dalsi vyhasle sopky Pichu – Pichu -5625 mnm.

Rozhodnuti padlo kdy po jednom z mnoha zemetreseni se v pousti najednou objevilo sladkovodni jezero a postupne se zacalo rozsirovat. Znovu se dotoho vlozila vlada a nechal se udelat hydrogeologicky pruzkum, zjistilo se ze v hloubce 120 metru se nachazi ohromne podzemni jezero ktere je napajeno vodou z Andskeho masivu. Na miste kde je jezero vznikne velky mestsky park podobny new yorskemu.

 

 

Kde se nachazi

 

Toto nadherne misto s vyhledem na nejvetsi horu jizniho Peru Coropuna – 6500 mnm dale na stale zasnezene Ampato - 6300 mnm, jednu z deseti nejnebezpecnejsich sopek na svete Sabancaya 5800 mnm, ledovec Chachani, cinnou sopku Misti a rozervane Pichu – Pichu /cti picu picu/ je tisickilometru od hlavniho peruanskeho Lima jiznim smerem a zhruba hodinu jizdy od mesta Arequipa k Pacifiku.

Z okraje noveho mesta k Pacifiku to trva necelou pul hodinu takze obyvatele mesta budou v letnich mesicich leden a unor se moci  ochlazovat Humboldtovym proudem treba kazdy den. A nejenom koupani, ale i pozorovani tisice ptaku, lvounu, tucñaku Hunboldt, delfinu….Rybari, cykliste a trekari si take prijdou na sve.

 

 

Orientace

 

Zatim neni jeste urceno kdy mesto bylo zalozeno, ale predpoklada se ze bude dan datum 1.1. 2000 aby se to dobre pamatovalo.

V obydlenych castech jiz najdete mistni hospody, restaurace, skoly, skolky, policejni stanice, obchody se smisenym zbozim a hlavne stavebniny, ty zde nejvice prosperuji. Z Arequipy a dalsich mest se sem stahuji stavebni firmy a jednotlivy remeslnici a tesi se az vypuknou jejich zne.

 V mistech kde jsou jen vyticeny hranice pozemku je jako jedina stavba kostel, zde se lide schazeji na schuzich a dostavaji informace kdy k jejich pozemku bude privedena voda nebo elekrina.

 

Obchodni spojeni se svetem

 

Pulhodiny jizdy autem smerem na jih je velke vojenske letiste / peruanska armada uziva podzvukove ceske stihacky Delfin a nadzvukove ruske stihacky MIG a bombardery Suchoy/ kde v jeho sousedstvi se zacina budovat velke mezinarodni nakladni letiste.

U Ticheho oceanu v teto oblasti jsou dva pristavy, rybarsky a nakladni. Odtud putuji nerostne suroviny na zpracovani do Ica /zelezna ruda/ a cement do celeho Peru, Chile a Ekvadoru. Take ovoce a zelenina ktera hlavne miri do Limy a USA.

 

Fauna a fauna

 

Z ptaku je tam asi nejvice Kondor krocanovitý - Gallinaso /Cathartes aura/, Tyranovec rubínový – Turtupilin /Pyrocephalus rubinus/, Kulíšek brazilský nebo kaktusovy – Paca Paca /Glaucidium brasilianum/, vlaštovky modrobílé – Santa rosita /Notiochelidon cyanoleuca/, Mielero  /Coeraba flaveola/, Holoubek zlatozobý - Tortolita /Columbina cruziana/, Kukačka rýhozobá – Guardacaballo /Crotophaga sulcirostris/…Jesterka peruanska  /Microlophus peruvianus/

 

Kaktus - /Echinopsis oxygona/, Kaktus /San Pedro/….to jsou puvodni rostliny. V soucastne dobe v zahradach rostou stormy ruzneho druhu – avocado, mango, limetka, chirimoya, jablone, pomerancovniky, papaya…. Klima je zde nadherne prumerna rocni denni teplota 26 stupnu a nocni 16 stupnu.

 

Nejvice se zde produkuje avokado jsou tu velke plantaze a vetsina zde byla zalozena v roce 2006. Ze zeleniny papriky Aji colorado a Aji amarillo dale paliva paprika Rocoto, kukurice, nekolik variaci brambor, chrest, cilbule, cesnek a mrkev. Je tu spoustu skotu tak take vojteska.

 

 

 

 

Zajimavosti

 

Vysadba mezinarodniho parku – koncem cervence 2013 jsem se domluvil se zastupcem jedne casti noveho mesta a ten mi vyclenil pozemek sousedici s budoucim namestim o vymere 6000 m2 zatim poust, kde s mimi  klienty vysazujeme stromy. Zatim jsou tu stromy co zasadili lide z Ceske republiky a Slovenska, Rakouska, Anglie, Peru, Tchaj-wanu a Australie.

Mate-li zajem sledovat jak se park rozrusta sledujte to na http://pisco.txt.cz

V mistech kde v roce 2012 projizdel zavod rallye Dakar byla jen rozlehla poust a dnes zde stoji jednoduche zahradni domky

Soutez

Jake si myslite ze nove mesto bude mit nazev, muzete hlasovat a koncem ledna 2014 mistni vlada vyhlasi novy nazev mesta na kterem i vy Vasim hlasovani budete mit zasluhu

1 .  Arequipa II

2 . La Joja

3. San Jose

Komentáře

0 komentářů:

---

přidat komentář

<< úvod